Konflikt a co s ním ...?

Konflikty nejsou dobré ani špatné. Konflikty prostě a jednoduše jsou.

Jsou přirozenou součástí životů.

Je to možnost – příležitost něco změnit, možná začít dělat některé věci jinak, ukončit vztah – pracovní, obchodní, partnerský, nebo ho přenastavit, a rozvíjet sebe sama i své vztahy (pracovní, obchodní, rodinné).

To, co je na konfliktech uklidňující, je fakt, že většinou existuje víc než jedna možnost, jak je vyřešit, jak k nim přistupovat. Můžete dělat, že konflikt neexistuje, můžete mít řešení, jak ho vyřešit, můžete se přizpůsobit situaci, nebo můžete konflikt použít jako odrazový můstek k něčemu dalšímu. A k čemu? Čeho chcete dosáhnout, jaký je Váš cíl? Budete se před konfliktem schovávat, nebo mu půjdete naproti, nebo se raději přizpůsobíte, aby byl klid, nebo si začnete vyjednávat lepší podmínky pro kompromis nebo dokonce dohodu? A jak s konfliktem pracovat, aby vztahy nezničil, ale naopak posílil?

Jedna z věcí, kterou strany konfliktu mají společnou, je že si s největší pravděpodobností mohou myslet, že nemají nic, ale vůbec nic společného. Jenže ony mají. Tím společným je právě jejich vzájemný střet – konflikt. Když mají lidé společný konflikt, mají i společnou oblast, ve které se názorově střetly, ve které se „potkaly“ jejich jiná očekávání, představy, názory nebo už dokonce řešení – a každý má svou vlastní představu o řešení.

Příkladem konfliktu ze života může být situace, kdy rodinní příslušníci řeší dědictví, v jehož rámci se budou dělit nemovitosti. Nemovitosti se mají rozdělit mezi pět osob a oni se teď vzájemně přou o to, jakým způsobem se dědictví rozdělí. Dohoda se nedaří, každý má svou představu o dělení, každý potřebuje tu větší část dědictví z nějakého svého důvodu – kvůli zajištění bydlení; kvůli tomu, aby měl peníze pro děti, až se budou osamostatňovat; kvůli tomu, aby měl finanční zajištění, protože na něj má právo, protože on jediný/á se staral o prarodiče a další důvody proč chtějí to, co chtějí.

Dalším příkladem může být také pracovní konflikt, kdy lidé mají odlišné pohledy na rychlost výkonu pracovního nasazení, způsob zpracování úkolů, způsoby odměňování, vyhodnocování projektů, odlišné komunikační styly. V každodenním běhu a řešení pracovních a třeba i osobních situací – a taky se to stává –mohou lidé zapomenout, že mají něco společné, a že to může být právě jejich společné pracovní prostředí, projekty, pracovní tým, které jim zajišťuje, aby naplnily jejich potřeby – jako je finanční zajištění domácnosti, rodiny, seberealizace, uznání, ocenění, sebehodnocení, spolupráce v týmu.

Do konfliktu se lidé dostávají, protože se střetnou jejich představy, očekávání, názory, a když nejsou naplněny, lidé se brání. Všeobecně známé rčení říká, že nejlepší obrana je útok. A když nevyjde útok, může přijít na řadu útěk. Jedná se o nejstarší taktiky řešení konfliktu vůbec. Tyto taktiky - přístupy výhodně doplňuje vyjednávání. Vyjednávání, které bývá někdy opomíjeno, a které stejně jako útok nebo útěk vyžaduje úsilí. Pokud je však příliš mnoho emocí, zdá se, že světlo na konci tunelu je moc daleko, anebo nesvítí vůbec, nezbývá už energie na vyjednávání. A boj nebo útěk se tak může jevit jako rychlejší způsob. A je tomu opravdu tak? Bude výsledek z boje nebo útěku dlouhodobý, udržitelný, úlevný?

Ať už volba u řešení konfliktu padne na jakoukoli strategii, hybatelem celého konfliktu jsou samotní lidé.

Při pochopení konfliktu, a toho co s ním dělat, může k inspiraci posloužit jedno bojové umění, které učí nebojovat s protistranou, ale učí využívat střety jako příležitosti dělat si z protistrany spojence. Způsob komunikace s ostatními je veden způsobem, aby každému ze zúčastněných zůstala zachována jeho individualita, a aby se z destruktivní komunikace – z destruktivních kroků stala komunikace konstruktivní. Jednoduše řečeno jde o to změnit nespolupráci na spolupráci a zvolit si strategii win-win, dohodu.

Konflikt není soutěž o to, kdo bude rychlejší, urputnější, kdo zákeřnější, přizpůsobivější, kdo dá víc peněz. Konflikt naopak může vytvářet prostor pro hledání společné řeči, nalézání řešení, které může být vítězstvím –1.cenou pro všechny zúčastněné strany.
Klíčové pro pochopení konfliktu, je pochopení možností, které konflikt přináší. Možností je většinou více než buď a nebo. Pokud je jakýkoliv vztah tvořen prostřednictvím vítězství a porážek, vztahy jsou uzavírány tak, aby byly výhodné jen pro jednu stranu, dřív nebo později se může stát, že to druhou stranu přestane bavit a přestane hru na vítěze a poražené hrát.

Někdy nemusí být úplně snadné vidět toho druhého na „konci stolu“ jako spojence.

Mediace za podpory mediátora sleduje příležitosti pro změnu komunikace, mediátor zjišťuje a pojmenovává, co mají klienti společné, pracuje s konfliktem a způsoby komunikace tak, aby klienti měli možnost tvořit dohody, aby měli možnost vidět různé úhly pohledu, a možná se ze soupeře stane spojenec, možná to bude někdo s kým už dotyčný/á nechce dál komunikovat – bojovat, nebo si strany samy uvědomí, že svou energii chtějí věnovat jiným věcem než např. dalšímu 5letému konfliktu a soudnímu sporu; že potřebují změnit pracovní podmínky a komunikaci s vedením týmu, změnit systém zpracování zakázek, způsob týmové komunikace, systém odměňování; možná si uvědomí, že teď je na nich samotných, na rozvádějících se partnerech, kteří zůstávají nadále rodiči, jak bude vypadat život jejich společného dítěte – dětí, než se osamostatní.

Základním uvědoměním samotné podstaty konfliktu je to, že konflikty byly, jsou a budou,  a že je přirozenou součástí života. To, co se může v čase a době proměňovat, je přístup k nim, k řešením a výstupům, které konflikt nabízí.

Na našich kurzech a případně na mediaci samotné dostanete možnost podívat se na konflikt nenásilnou optikou, budete mít možnost zjistit, co se v konfliktu děje s Vámi samotnými a s ostatními účastníky, kteří jsou uprostřed něj – co se děje mezi všemi zúčastněnými navzájem, a co se taky odehrává uvnitř samotných aktérů, a jak s tím v roli – nejen - mediátora, a taky stran, můžete pracovat, co se s tím dá dělat. Je tady prostor pro dohodu, a pro jakou dohodu? A co ta dohoda má naplňovat? 

Díky konfliktu se otevírají možnosti ujasnit si priority, potřeby, věci, které jsou (ne)důležité. :-)