Je důležitější umět mluvit nebo komunikovat?
Dnešní článek se krátce pověnuje tématu, zda je užitečnější umět mluvit nebo komunikovat.
Současná doba nabízí knihy, blogy, doporučení, tipy a triky jak správně mluvit, jak se asertivně vyjadřovat, jak jednat s lidmi, jak se umět prosadit, jak prezentovat sebe nebo svůj projekt.
Podobné to je i u tématu komunikace – jak komunikovat jako rodič s dítětem, jak komunikovat s kolegy, jak být dobrý v leadership, jak asertivně komunikovat atd.
A co je vlastně důležitější, mluvit nebo komunikovat? Odpověď je jednoduchá. Jedno souvisí s druhým a pokud nefunguje jedno, nebude fungovat ani druhé. Netřeba být skvělým češtinářem, i když je dobré znát základy gramatiky. Ani není třeba mluvit stoprocentně spisovnou češtinou, abyste se domluvili. Když z Liberce vyjedete do Plzně, domluvíte se, byť má každý kraj jiný tón mluvy, jiné tempo, jiný důraz na koncovky, jiné místní zažité výrazy a slovní obraty.
A když se podíváme za hranice? Uměli jste vždycky na stoprocent úřední jazyk země, kam jste se rozhodli vycestovat? Pokud ne, zažili jste na vlastní kůži, že se lze domluvit i pomocí techniky „ mluvím ruka noha“. A domluvili jste se.
Je tedy vůbec nějaký rozdíl mezi mluvit a komunikovat?
Když se podíváme na význam slova mluvit, zjistíme, že znamená projevovat se slovem. Mluvit se učíme, stejně jako komunikovat, od narození. To je pro obě dovednosti společný činitel. Jsou známy také odborné názory, že komunikace (mezi matkou a dítětem) probíhá dokonce už před narozením. Tento článek však nemá ambice se filosoficky a odborněji hlouběji zamýšlet nad prvopočátky komunikace. Toho se možná dočkáte v příštích měsících. Tento článek se zaměřuje na podobnosti a odlišnosti v komunikaci a mluvení.
Jedno přísloví říká „ mluviti stříbro, mlčeti zlato“. A jak postupujeme životem, nabíráme zkušenosti, zjišťujeme, že slova mají velký význam. Slovo dokáže ublížit někdy i více než facka. Slova mají svůj význam, moc a sílu.
Je tedy jen na člověku samotném, jaká slova bude chtít používat, když bude mluvit. Když člověk mluví, měl by vědět, že je dobré přemýšlet nad tím, co vlastně chce říci; co chce, aby ten druhý – ti druzí slyšel/i. Jak chce, aby vypadala jeho komunikace s druhými. Samotná komunikace je totiž o interakci mezi mluvčím a naslouchajícím. A pokud má být komunikace efektivní, její základ tvoří umění mluvit - vládnout slovem.
Souvisí s tím nějak komunikace, a jak?
Komunikace je akce a reakce mezi tím, kdo mluví a tím, kdo naslouchá.
Při čtení odborné literatury je možno nabýt dojmu, že je to úplně jednoduchá věc. A ona ve své podstatě je. Odborný exkurz říká, že komunikace se skládá:
- z komunikátor – ten, kdo něco sděluje
- z komunikanta - ten, k němuž sdělení směřuje
- z komuniké – samotný obsah sdělení
- z vyvolaného účinku komunikace – samotné reakce toho, kdo sdělení obdržel
- a z neverbálních složek komunikace
A právě samotná neverbální složka je ta část, která je základním stavebním kamenem komunikace - už jen z toho důvodu, že než jsme se jako lidstvo naučili mluvit různými jazyky, komunikovali jsme společně pomocí zvuků, gest. Neverbální složka dodává komunikaci tzv. šťávu - emoční náboj. Patří sem zejména:
- tón, který mluvčí při sdělování informací použije
- rychlost jakou sdělení říká
- používá při svém projevu nějaká gesta?
- kam se dívá, když mluví – probíhá pohled z očí do očí, nebo z očí do země, nebo někam do dáli?
- jak blízko je mluvčí k naslouchajícímu
- v jakém prostředí jsou informace předávány
- a své místo má také oblečení, vůně, fyzické drobnosti
Aby byla komunikace efektivní, užitečná, konkrétní, přínosná a smysluplná je dobré vědět, jaký je její význam a z čeho se skládá.
Slova a komunikace z pohledu mediátora
Stejně jako je v autě povinnou výbavou lékárnička, je mediátorovou základní povinnou výbavou dovednost mluvy – znát význam používaných slov, být si vědom jejich síly a vědomí toho, jaká slova používám a proč.
Samotný mediátor se pak pohybuje na poli mezí akcí a reakcí mluvčího a naslouchajícího, kdy vyvažuje případné nerovnosti a nesrovnalosti v komunikaci. Vystupuje jako zcela nezaujatý a nezávislý článek, a přestože je komunikaci účasten nijak neovlivňuje její obsah. Mediátor za pomoci specifických technik nastavuje mantinely komunikace tak, aby byla srozumitelná a respektující pro samotné účastníky – mluvčího a naslouchajícího.
Těšíme se na vás.