V jednom z našich úvodních článků jsme slíbily, že se blíže podíváme na to, jak je to s odborností mediátorů a vůbec požadavky na výkon jejich profese.
Zkrátka, že jednou si přečtete takovou tu jednoduchou informativní kuchařku, která má taky, co do sebe. 
 
Mediaci může vést jak zapsaný mediátor, tak i mediátor, který zapsaný není. 
 

Zapsaný mediátor je pojem, který vychází ze zákona o mediaci. Je jím ten, který složil odbornou (teoretickou, praktickou) zkoušku u Ministerstva spravedlnosti nebo v případě advokátů u České advokátní komory a následně se po úspěšném složení zkoušky nechal zapsat do seznamu mediátorů. Seznam zapsaných mediátorů je veřejně přístupný ( https://www.google.com/url?q=https://mediatori.justice.cz/MediatorPublic/Public/FR003_ZverejneniVybranychUdaju.aspx&source=gmail&ust=1630592242984000&usg=AFQjCNFKD1k82fxbJK4fsJJDoOZ1goZQkg">https://mediatori.justice.cz/MediatorPublic/Public/FR003_ZverejneniVybranychUdaju.aspx) a mohou z něj vybírat jak soudy, tak sami zájemci o mediaci. Pro zapsaného mediátora platí při výkonu jeho profese povinnost vykonávat činnost v souladu se zákonem o mediaci.

 
Další skupinou jsou pak mediátoři, kteří nespadají do kategorie popsané výše. Můžete se setkat jen s pojmem "mediátor", a jedná se tzv. "nezapsaného mediátora " (toto ovšem není oficiální pojem).  Tento mediátor provozuje službu mediace na základě svých odborných zkušeností a výcviků, bez vykonání odborné zkoušky. Mediaci poskytuje podle živnostenského zákona (většinou jako konzultační službu), jeho činnost tedy nepodléhá zákonu o mediaci a pro provedení mediace si jej volí samy strany, nemůže být vybrán soudem z oficiálního seznamu, tedy ze seznamu zapsaných mediátorů.
 
To, jestli je mediátor zapsaný nebo nezapsaný do seznamu vedeného Ministerstvem spravedlnosti, do jisté míry může souviset s požadavky na vzdělání a právě povinností vykonání a složení odborné zkoušky, které zákon předpokládá. Můžete se setkat s pojmem "státní zkoušky zapsaného mediátora", nebo jen  "státní zkouška mediátora", kdy samo Ministerstvo spravedlnosti na oficiálních stránkách pracuje POUZE s pojmem "zkouška mediátora".

 

Kvalitní mediaci může vést jak zapsaný tak nezapsaný mediátor.  Mediátor jako odborník na komunikaci používá komunikační techniky a dovednosti, aby podpořil lidi v uvědomění si svých skutečných potřeb a reálných možností, jak tyto potřeby naplnit, a to v rámci řešení konfliktu s jinou stranou. Pro naplnění tohoto hlavního cíle je tedy důležitá především osobnostní stránka mediátora a vůbec pochopení principů a technik, na kterých mediace stojí. Vedení rozhovoru při  mediaci tak odráží mediátorovu zkušenost, schopnost a osobnostní nastavení pro kvalitní mediační rozhovor.

 
Pro obě kategorie mediátorů funguje profesní etický kodex jako soubor pravidel, která by měl mediátor následovat. 
 
Pokud jste v situaci, kdy uvažujete o mediaci, zcela jistě vás napadá, jak vybrat toho nejvhodnějšího mediátora. V tomto směru se mimo výběru ze seznamu zapsaných mediátorů, nebo hledání na internetu, také nabízí využití  referencí.  A tady je také důležité zmínit, že k referencím lze přistupovat s určitou mírou odstupu, protože lidé přichází na mediaci v konfliktu a jejich vnímání je - může být konfliktem ovlivněné. To není dobré ani špatné. To tak prostě je a to, co jednomu sedne, druhému vyhovovat nemusí. 
 
Pokud tedy budete vybírat mediátora, je velmi vhodné jej kontaktovat telefonicky a na základě poskytnutých informací od něj (při zachování principů mediace - nestrannost, důvěrnost..), způsobu hovoru se rozhodnout, zda vám jeho způsob komunikace vyhovuje či ne. I v případě, že vám osobu mediátora pro nařízené setkání určil soud, je možné se dohodnout na jiné osobě. Toto je zcela legitimní.
 

Na mediaci je úžasné to, že klienti mají možnost v rámci mediačního rozhovoru zjistit, že existuje většinou více než jedna nebo dvě možnosti řešení, a stejné je to při výběru samotného mediátora.